Proč ve Flow sázíme na projektovou výuku?

„Matiku se prostě musíš naučit, protože bez ní nic nedokážeš.“ I tak lze dítě nabádat ke studiu. Jenže je pro něj taková motivace srozumitelná a dostatečná? Ve Flow na to jdeme jinak. Dítěti chceme nabídnout širší kontext a hmatatelnější důvod, jak mu v životě pomůže psaní, počítání, čtení i další nezbytné dovednosti. Proto jsme se rozhodli pro projektovou výuku a vzdělávání orientované na výstup.

Které dovednosti jsou zásadní pro úspěch ve 21. století?

‍

Pomocí jednoduchého výpočtu dostat zpátky do vody velrybu, která uvízla na souši. Sestavit reklamní kampaň pro inovativní smartphone. Nacvičit divadelní představení, sestříhat krátký film, napsat básničku. Projekty ve Flow jsou natolik různorodé, aby měly děti příležitost rozvíjet své dovednosti napříč obory. Věříme v přístup learning by doing. Tedy že se člověk nejvíc učí praxí a když něco dělá. Ať už rukama, nebo hlavou. 

Studie potvrzují, že projektová výuka patří mezi nejefektivnější cesty, jak rozvíjet dovednosti žáků. Dokáže děti lépe přichystat na budoucnost, protože je učí rychle reagovat na nečekané situace a od začátku jim ukazuje, jak lze teorii aplikovat v praxi.

‍O jaké tematické pilíře se projekty opírají?‍

Každý projekt má svého garanta, který v daném oboru platí za autoritu. S projekty zaměřenými na životní prostředí pomáhají špičkoví ekologové, s dramatickou výchovou zase známí herci. Děti se tak učí od těch nejlepších. Projektová výuka navíc podporuje kognitivní růst dítěte – pokud v daný okamžik neumí trojčlenku, není hodnoceno pětkou ani shazováno, pedagog ho vhodně motivuje pomocí pestrých aktivit nebo kritického myšlení a za pár týdnů či měsíců může být dítě v počtech hvězda. Výstupy projektů děti prezentují rodičům i pedagogům – zároveň se tak učí vystupovat před publikem a rodiče zase vidí, co všechno už jejich děti umí a případně se rovněž zapojit do projektů, třeba skrze tematické dílny.

A proč ta šíře témat? Považujeme za zásadní, aby si děti zkusily od všeho kousek. Jen tak můžou objevit oblast, která jim bude nejbližší a kde můžou naplno rozvinout svůj talent. Obdobně rozmanité jsou také týmy, v nichž děti projekty řeší. Prvňáčci spolupracují se třeťáky, součástí skupiny jsou ale také děti se speciálně vzdělávacími potřebami. Své silné stránky můžou objevit snadněji, pokud nedostávají stejné zadání jako všichni ostatní. S jinakostí se setkáváme v osobním životě i práci a může být nesmírně přínosná. V heterogenních třídách například vznikají zdravé sociální vazby a děti si tu lépe předávají zkušenosti. Proto dětem už od začátku ukazujeme kouzlo diverzity.‍

Jak přesně projekty běží?‍

Projekty trvají zhruba měsíc a každý z nich má jasně definovaný cíl, téma a výstup. Třeba první projekt Vztah k prostředí pomáhá dětem definovat vztah k sobě sama i svému okolí, například ke spolužákům, a rozvíjí důvěru v kolektivu. Téma se prolíná do všech předmětů, od výtvarné výchovy až po matematiku. „Ve výtvarné výchově děti vytvářejí sebeobraz pod vedením vybraného pedagoga a zkušeného umělce, například výtvarníka z think tanku Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání. Součástí projektu jsou ale i pohybové, vztahové a hlasové hry. Výstupem je myšlenková mapa a sebeobraz, který děti prezentují pedagogům a rodičům. Složí také vlastní písničku o svém zvířátku,” uvádí příklad projektu hlavní pedagožka Lenka Němcová, která má s projektovou výukou bohaté zkušenosti z alternativních i státních škol, zaměřených na projektové vyučování. Téma projektu Vztah k prostředí se promítá třeba i do prvouky, kde si děti tvoří vztah ke zvířatům a přírodě, mimo jiné skrze besedu s pejskařem. Téma se zrcadlí také do matematiky, kde se děti učí pracovat s prostorem. „Držíme se Školního vzdělávacího plánu a děti si osvojují všechny potřebné dovednosti. V rámci projektu se skrze dané téma učí se psát, číst i počítat,” doplňuje Lenka. Projektový tým je zároveň tvořen z různě starých dětí, žáků první až třetí třídy. Vzájemně se tak obohacují a učí se pracovat v různorodých skupinách – třeťáci pomáhají mladším spolužákům kupříkladu se čtením.

Každý projekt zahrnuje týmovou spolupráci, ale i úlohy, při kterých se dítě musí maximálně soustředit. Tomu jsou přizpůsobeny také třídy. Ve spolupráci s architekty jsme prostor rozdělili na zóny, které podporují koncentraci, výměnu informací, pohyb nebo třeba kreativitu. Tak jako se lidí potkávají u kávovaru v kancelářích a spontánně si vyměňují leckdy cenné postřehy, i děti mají ve Flow k dispozici prostory stimulující interakce a tvoření.‍

Jak se projekty hodnotí?‍

Formativně. Výkon dítěte nehodnotíme známkami, ale slovy. Vystihujeme jeho slabé a silné stránky, mluvíme o tom, co se dítěti daří, nebo naopak nedaří. Pravidelně mu dáváme zpětnou vazbu. Každý žák má rovněž své portfolio. Pedagogové výstupy zkoumají a přizpůsobují podle nich výukový plán na míru každému žákovi. Výstupy projektů dostávají k dispozici i rodiče, a vidí tak, jaké pokroky jejich dítě dělá.

Projektová výuka je v mnoha ohledech složitější než ta klasická, vyžaduje spoustu organizace a osobní přístup ze strany pedagogů, kteří musí správně identifikovat silné a slabé stránky dětí, umět správně sestavit projektový tým a rozdělit úkoly tak, aby každý posiloval dovednosti, které zrovna potřebuje rozvíjet. Abychom udrželi osobní a individualizovaný přístup, na jednoho vyučujícího připadá jen 6–8 dětí. Kontextuální a projektová výuka však do učení dostává víc emocí a zážitků, díky kterým se učíme rychleji a kvalitněji. Vždyť kdo by nechtěl díky matematice zachránit velrybu?